Keltoi 1994-2017
  • Středověk

Karel IV.

karel-ivVáclav IV. z dynastie Lucemburků, se narodil 14. 5. 1316 matce Elišce Přemyslovně a otci Janu Lucemburskému.

Po narození byl odebrán matce a společně se sestrami byl uvězněn na hradě Lokti. Na Křivoklátě byl od jeho tří let sám bez rodičů.Tehdy se ještě jmenoval Václav. Toto jméno dostal na přání své matky při křtu v bazilice na pražském hradě. Od  sedmi let vyrůstal ve  Francii u svého strýce v Paříži. Narodil se jako třetí dítě, měl dvě starší sestry (Markétu a Jitku), dva mladší bratry (Přemysla †1, Jana Jindřicha) a dvě mladší sestry dvojčata (Annu a Elišku).

karel-iv-chram-sv-vitaSvou manželku Blanku vídal jen při velkých dvorských slavnostech. Rytířství šlo ruku v ruce s filozofii. Poté, co sotva odepnul ostruhy a sundal přilbu a pocvičil se v šermu  spěchal na kázání  nebo na hádání „mistrů na univerzitě Sorbonně". Karel uměl latinsky číst i psát, brzy mluvil velmi dobře německy a francouzsky a také vynikal ve znalostech dvorské etikety. V Paříži se tříbil  jeho vkus a dozrávala jeho povaha. O matce se dovídal jen náhodou když přijel někdo z Prahy. Po návratu z Francie a Itálie  se ve svých sedmnácti letech ujímá vlády v Čechách, jako markrabě moravský. Česká země byla vydrancovaná bez práva a lid byl zubožený. Jeho otec se věnoval zahraniční politice a častým bojům. Říkalo se o něm, že bez Boha a krále Jana se žádná válka nevyhraje. Vztahy mezi otcem a synem nebyly jednoduché. Otec neustále kritizoval jeho dílo, ale na financování jeho bojů odvážel často peníze, které Karel v Čechách získal. Karel neměl  jednoduchou situaci, pražská kancelář byla zanesena stížnostmi a připomínkami a žalobami. Přesto se  Karlovi podařilo zavést v Čechách pořádek a moc šlechty a měšťanů omezil. Teprve se zhoršující se slepotou jeho otce se oba usmířili a domluvili na společném postupu vlády. Avšak toto netrvalo příliš dlouho. V bitvě u Kresčaku proti anglickému králi, byl jeho otec zasažen šípem do očního důlku a jeho tělo neslo stopy ran mečem a kopím. Když se Karel vracel do Čech  poprvé ho Češi  zdravili jako svého krále. Byl výborným diplomatem a vzdělaným panovníkem s důležitými kontakty v zahraničí. Čechy začaly  nabírat na evropském významu, k čemuž přispěl i výstavbou nových měst, výstavbou hradů a nejvýznamnější událostí bylo založení  Karlovy Univerzity dne 7. dubna 1348. Založení univerzity  vyžadovalo postavit  knihovnu, do které sám Karel IV. věnoval přes 100 svých kodexů. Musel nechat vybudovat i  koleje  pro studenty, aby měli kde bydlet. Od té doby přicházeli do Čech studenti,  Karel IV. povolával vzdělance a univerzitní  profesory. Stejně tak jako zahraniční stavitelé, aby mohl budovat  „své Čechy“ do krásy a velikosti. Bohužel mu v této době zemřela jeho milovaná manželka Blanka.  Druhou jeho manželkou se stala Anna Falcká. Svatbou s ní posílil mír a diplomatickou cestou přemohl své nepřátele. Byla to prý krásná, statná a pružná tmavovláska s  temně modrýma očima.
O Velikonoční neděli 5.4 Léta Páně 1355 byl korunován papežem na římského císaře. Čímž jednoznačně museli jeho nepřátelé uznat svůj  boj za marný. Záviděli mu, ale sklonili se před jeho moudrostí a jeho odvahou. Do Prahy mířily davy obchodníků a cizinců, kteří museli z nařízení krále být vřele přijaty.  Přiváželi kožešiny, slonovinu, kávu a další umělecké předměty. Karel nechával drahými kameny zdobit kaple, nechával postavit  zájezdní hostince, aby kupci putující z daleké Florenci, anebo Benátek mohli pohodlně cestovat.
karel-iv-bula10. ledna 1357 dal vyhlásit  základní zákon říše  nazvaný Zlatá bula Karla IV. Šlo mu o to, aby  stanovil přesné  předpisy  pro volbu římského  krále, aby nedocházelo k bratrovražedným válkám. Věděl, že království, které bude rozdělené pustne a tomu chtěl zabránit.
26. února 1361 mu jeho třetí žena císařovna Anna porodila syna Václav IV.. Jeho radost netrvala dlouho, protože jeho manželka rok po narození syna zemřela.  Jeho čtvrtou ženou se stala roku 1363 Alžběta Pomořanská o které se říkalo, že ji nezlomí ani bouře. Po celá léta byl jeho nejvěrnějším přítelem arcibiskup Arnošt z Pardubic na jehož instinkt a vkus se mohl vždy spolehnout. Poslední dny Karlova života provázely obavy, že vše, co vybudoval se bude hroutit. Musel čelit nepokojům v zahraničí a touze získat jeho království i římskou říši.
Karel IV. zemřel 29. listopadu 1378.  Po jedenáct dnů leželo jeho nabalzamované tělo na katafalku  ve velké síni Pražského hradu, vedle něho spočívaly  osiřelé klenoty a nejvzácnější dary.
Jeho památce se přijeli poklonit také šlechtici z říše a složit  císaři poslední hold.  
K titulu „král“ a  „císař „ připojili kronikáři  jméno daleko dražší, které zdomácnělo a přetrvalo staletí „Otec Vlasti“.

Referát pro 4. třídu ZŠ

Vojenské akce druhé poloviny 14. století ve střední Evropě, které se přímo váží k osobě Karla IV., jinak také bitvy války stoletého konfliktu Anglie s Francií, nechávaly Karla klidným. Měl svých starostí dost nejen doma, v Čechách, ale i v říši římské.

25. 11. 1332 | V den sv. Kateřiny, u San Felice, v blízkosti Modeny, dosáhl princ Karel svého prvního vítězství proti vojskům protilucemburské ligy. Veden byl úmyslem zachránit zbytky otcovy signorie.

červenec 1339 | Moravský markrabě Karel vytáhl do východních Čech ztrestat loupeživého rytíře a velkého odpůrce Lucemburků, Mikuláše z Potštejna. Hrad oblehl, během 9 týdnů dobyl a rozbořil. Zemský škůdce zahynul v troskách hlavní obranné věže.

26. 8. 1346 | Během do té doby největší bitvy stoleté války, v bitvě u Kresčaku, padl na straně na hlavu poražených Francouzů tehdy již slepý český král Jan Lucemburský. Moravský markrabě Karel se bitvy také zúčastnil. Snad díky prozřetelnosti byl zasažen šípem a musel bitvu opustit ještě před jejím koncem.

červenec 1355 | Poté co Karel koupil jako zahraniční léno Koruny české velmi důležitý strategický bod nedaleko Řezna, hrad Donaustauf, bavorští vévodové Albrecht a Vilém s ním vedli v letech 1356–1358 drobnou válku. Zajímavostí je, že na nedalekém kopci stojí památník významných osobností „německého jazyka“, památník Walhalla.

21. 6. 1355 | Během návratu z „římské jízdy“ byl v italské Pise Karel IV. se svým doprovodem přepaden v hostinci. Císaři s družinou se podařilo probít z obklíčení, zrádce pozatýkat a vůdce Francesca s šesti dalšími kumpány popravit na náměstí.

podzim  1360 | Karel IV. odhalil padělaná privilegia rakouského vévody a svého zetě Rudolfa IV. Habsburského. Překazil tak Habsburkům zamýšlené nadřazené postavení mezi říšskými knížaty. Rudolf spolu s hrabětem z Würtenberka následně vyhlásili Karlovi válku, která však pro ně skončila neslavně. Hlavní silou Karlova vojska byly české oddíly. Český spisovatel a kronikář Beneš Krabice z Veitmile vše popsal takto: „Švábové kdysi zpustošili Čechy, Čechové jim nyní cestou tam i zpět působili převeliké škody.“ 

1. 4. 1368 | Karel IV. se osobně a ve zbroji vydal na výzvu Papeže Urbana V. z Prahy se silným vojskem, jehož jádro opět tvořily české oddíly, na svou již druhou „římskou jízdu“. Cílem bylo urovnat rozhárané poměry v Itálii. Milánský rod Visconti poté musel uznat Karlovu svrchovanost.

15. 6. 1369 – bitva u Rieti | Karel IV., který v té době pobýval v italské Lucce, vyslal své vojsko na pomoc papeži k městu Rieti. Císařští tu na hlavu porazili milánský svaz.

22. 8. 1371 | Nevlastní bratr Karla IV. Václav Lucemburský, zvaný též Český (1337–1383), vévoda lucemburský, brabantský, limburský, dolnolotrinský a samozvaný markrabě Svaté říše římské, byl třetím synem českého krále Jana Lucemburského a jeho druhé ženy Beatrix. Osud tomu chtěl, že ve válce o lucemburské dědictví utrpěl se svými 2 600 jezdci krvavou porážku v bitvě u Baesweileru nedaleko Cách. Potupou bylo, že od daleko slabšího vojska vévody Viléma VI. Jülišského.

léto 1371 | Odvetou za zrušení dědické smlouvy Ottou, braniborským markrabětem, vyhlásil Karel IV. Ottovi nepřátelství a vtrhl v čele svého vojska do Branibor. Konflikt trval dva roky, politicky izoloval Ottu a jeho synovce Fridricha a skončil dobytím Branibor. V tu dobu však vojsko uherského krále Ludvíka plení moravské pohraničí.

Výčet není zdaleka úplný. Ne že by snad nebylo dost šlechtických válek, trestných výprav na hrady loupeživé šlechty, kořistnických výbojů či vzdorů šlechtických a královských. Stejně jako správa říšských měst, vojenské akce proti zločinným tlupám, odbojným pánům i proti cizím armádám na hranicích. Karel prostě nevěděl, kam dřív skočit. O to více bychom měli mít na paměti vše, co pro země Koruny české vykonal.

PLG_CONTENT_SHOWTAGS_TITLE Karel IV. , Lucemburkové , Králové , Lucemburkové , Karel IV. , Císař

Tagy: Králové, Lucemburkové, Karel IV., Císař

Dárci, sponzoři, dobrovolníci

Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo