Benefiční akce Samhain
Samhain
kalendar-keltove-w
Vytisknout

Pražský kamenný trůn

Napsal Agrimonrix dne . Kategorie: Kamenné stránky

Pokud hledáme a nacházíme v odlehlých koutech Boiohaema poslední němé svědky pohanských časů - menhiry a jiné posvátné megality, pak nás možná překvapí, že nejuctívanější a nejvýznamnější z nich se nacházel v samém centru ranně středověkých Čech - v prostoru Pražského hradu!

Jeho symbolickým nástupcem pro nás může být nynější Plečnikův obelisk, příběh i místo původního kamene je však jiný…
Podle kronikáře Kosmase bylo "právem u Čechů, aby vždy nejstarší z knížat jejich dosáhl stolce v knížectví". Nevíme ale, jak pražský trůn vypadal. Nedochoval se žádný důkladnější popis, žádná důvěryhodná malba nebo kresba, jež by to prozradila. Obrázky z českých ilustrovaných legend sice ukazují první historické Přemyslovce, jak trůní na jakémsi neforemném sedadle, jsou to však nákresy hrubé, povšechné, a časově vzdálené, než aby dávaly konkrétní představu. Kupodivu mlčí i fresky ve znojemské hradní rotundě, takže jedinou stopu nabízí Vincentius, kanovník pražského kostela a biskupský kaplan. Při líčení dramatických událostí z roku 1142, kdy se odehrál bezmála zdařilý pokus o svržení Vladislava II, hájil jeho bratr Děpolt hrad a "knížecí trůn, jakýsi to kus kamene, který i nyní uprostřed hradu stojí a za nějž nejen nyní, ale již v dávných dobách tisícové a tisícové vojínů v boji padlo". Máme-li se opřít o analogie, představivost a trochu fantazie, byl Vincentiův thronus principalis mohutný, snad částečně opracovaný balvan, sloužící jako trůn. Stával na vyvýšenině, zvané Žiži, kdesi mezi biskupským kostelem sv. Víta, klášterním komplexem u sv. Jiří a knížecím palácem. Na tomto místě se scházeli "Čechové" nejen k sněmovním rokováním, ale též k aktu knížecí volby a nastolení, bez čehož se nemohl ujmout vlády žádný z rodu knížat. Zvolený kníže byl ke stolci doveden a slavnostně na něj posazen.

Teprve po tomto předkřesťanském aktu byl kandidát plnoprávným vládcem. Pražský kamenný trůn nebyl jediný svého druhu. Skandinávská, keltská a slovanská kulturní oblast znala podobné stolce. Některé se zachovaly - jako korutanský stolec z Karnburgu, skotský nastolovací kámen ze Scone a trůn O´Neillů z irského Clannabey nebo irský královský inaugurační "Kámen osudu" Lia Fáil v Taře.
Obvykle stávaly na sněmovních prostranstvích, a jak naznačuje jejich "trůnní" účel, bývalo možné na ně usednout. Patří k nim rovněž nedochovaný kamenný stolec z Prahy jako vzpomínka na společné indoeveopské dědictví.
Není divu, že bez příliš velké úcty mluví Vincentius o pražském trůnu jako o balvanu, kameni, skále (saxum). Kronikář Vincentius se dlouhá léta pohyboval v nejvybranějším prostředí. Ve světě korunovací, lenních holdů a symbolických rituálů se mu pražský "kámen" nutně jevil jako cosi polobarbarského a přežilého. Nicméně právě kronikářův mírně jedovatý šleh má sice skromnou, ale nespornou výpovědní hodnotu.
V řadě korunovací se nepřikládá aktu z února 1228 nijak důležité místo. Přesto si ho zasluhuje, protože byl dán směr dalším generacím. Ještě za života Přemysla Otakara I. byl tehdy ve svatovítském chrámu korunován jeho syn Václav I. s manželkou Kunhutou Štaufskou. Přemysl teď usoudil, že království Čech je již věcí natolik danou a právně ošetřenou, že čeští vládcové si sami mohou určit, kdy a jak podstoupí korunovaci. Původní korunovační ceremonie, založená prvním králem Vratislavem 15. července roku 1085, se přenesla do pražského biskupského paláce. Zemští světci, kteří v něm odpočívali, se zároveň měnili v patrony obřadu a posilovali jeho církevně- liturgickou dimenzi. Kamenný trůnní stolec se ocitl mimo hru a paměť o něm zmizela tak dokonale, že se ani neví, kde přesně stával…
Z knihy Josefa Žemličky "Přemyslovci - jak žili, vládli, umírali", nakladatelství Lidové noviny, 2005
Zdeněk Homola na adresu pahorku Žiži a kamenného trůnu na stránkách http://zhola.com přináší také některé zajímavé informace.
… et ascendens noctu in media urbe eminenciorem locum, qui dicitur Zizi, tuba intonat et clara voce clamans ingeminat: Fugiunt, fugiunt Polonii confusi turpiter, irruite, irruite armati Boemii acriter …
(... a vystoupiv v noci na vyvýšené místo uprostřed města (hradiště), které se nazývá Zizi, rozezněl troubu a zvučným hlasem vykřikoval: Prchají, prchají, Poláci potupně zděšení, perte je, perte rychle, čeští zbrojenci …)
Tak zapsal kronikář Kosmas (*1045) v Cosmae Pragensis Chronica Boemorum k roku 1002 (událost se však stala r. 1004) o knížecím důvěrníkovi, který takto obrátil Poláky, obsadivší Hrad, na útěk.
Archeologové nalezli v oblasti Starého proboštství vedle Sv. Víta skutečně známky bývalé skalnaté vyvýšeniny a vedle, před dnešním obeliskem, pohřebiště z předkřesťanské doby (před r. 882) s hroby několika bojovníků. Tyto indicie, a možná i fakt, že tak příhodné místo nebylo na rozdíl od okolí hustěji obydleno, vedly k uznávané hypotéze, že zde stála slovanská svatyně jménem Žiži. Mohou ovšem být i jiné výklady (viz výše).
Původ slova žiži (Žiži, Zizi, Ziscis, Sizi, Sixi, ) je dle archeologa Ivana Borkovského odvozen od slova žár, žhnouti, dle jiných pramenů od staroslověnského sieža (sezení), tato dvě slova ovšem spolu mohou souviset. V jihoslovanských jazycích znamená "u žiži" "v ohnisku". Hledá se i souvislost s keltskou a germánskou bohyní kojení jménem Ciza (srov. cicať, žižlat).
O stolci zmiňuje též Kosmas k r. 1034(37), že slepý Jaromír vzal v kostele Sv. Jiří svého synovce Břetislava za ruku a "vedl ho ke knížecímu stolci, a jako vždy se děje při volbě knížete, házeli přes mříže hořejší síně peníze, deset tisíc nebo ještě více, mezi lidi, aby se netlačili na knížete sedícího na stolci, nýbrž raději chytali házené peníze".
K r. 1092 pak hovoří Kosmas o svém jmenovci: "A biskup Kosmas sám ho (Břetislava Mladšího) uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie (in porta civitatis ante templum sanctae Mariae) a dovedl ho ke stolci".
Přesné umístění stolce (a sněmovního pole, které s ním možná souvisí) je stále předmětem sporů, předpokládalo se, že byl (dle výše zmíněných zdrojů) někde na Svatojiřském náměstí, nověji se uvažuje o místě na vrcholku kopce dle analogií se stolci v zahraničí, jsou dokonce i hypotézy o umístění na Staroměstském náměstí…

Agrimonrix

Fotogalerie:

Pražský trůn
Pražský trůn Pražský trůn
Pražský trůn
Pražský trůn Pražský trůn
Lia Fáil
Lia Fáil Lia Fáil
Pražský trůn
Pražský trůn Pražský trůn
Pražský trůn
Pražský trůn Pražský trůn

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo

Spřáteléné stránky

Odběr novinek

Návštěvnost

DnesDnes1643
VčeraVčera3546
Od 9.4.2013Od 9.4.20131697726
Rekord 10-02-2014 : 6532
Statistik created: 2014-10-22T10:13:40+02:00
On-line 27