Keltoi 1994-2014
  • Keltové

1.2 Keltské kmeny - Bójové

Podle písemných pramenů bývala sídla Bójů jednak ve "středoevropském" Herkýnském lese, jednak v prostoru na západě Karpatské kotliny, odkud po roce 51 př. n. l. ovládli území až k Tise.

Plinius (3, 147) v Přírodních dějinách poukázal okolo poloviny 1. století n. l. na jejich bývalá sídla v Panonii zhruba u dnešního města Szombathely (antická Savaria). Víme, že někdy 64/63 př. n. l. obléhali město Noreiu na jihu dnešního Rakouska a posléze roku 41/40 pr. n. l. podlehli zničujícímu útoku Dáku, které vedl král Burebista. Není vyloučena ani souvislost Bóju s Tolistobóji, kteří se roku 278 př. n. l. usadili u řeky Sangarios (dnes Sakarya) s "hlavním městem" Pessinús nedaleko proslulého Gordionu v Malé Asii. Ještě roku 88 př. n. l. náčelník
Tolistobóju Deiotaros (jméno znamená "Božský býk") sjednotil keltské kmeny Galatů, porazil pontského krále Mithíadéta V. Velkého, aby posléze po roce 66 př. n. l., již pod římskou svrchovaností, zachoval původní organizaci nezávislých "kmenových kantonů".
V severní Itálii, v Popádí u dnešní Bologne, keltské Bononie, sídlili Bójové nejpozději od počátku 4. století př. n. l. až približně k roku 191, kdy byli Římany definitivně poraženi v bitvě u Mutiny. Jejich přítomnost v Malé Asii mezi Galaty není jednoznacně prokazatelná. Vraťme se však k severoitalským Bójům. Část historiků a archeologů tvrdí, že se vrátili do Čech a přinesli s sebou kulturu oppid. Jiní dokonce zpochybňují stěhování severoitalských Bójů na jihozápad Karpatské kotliny, patrně k Tauriskům, připomínané v antických pramenech.
Válečného tažení na straně Helvétiu proti Římanům se podle Caesara (5, 7, 9, Zápisky o válce galské) účastnilo údajných 32 000 Bójů, kteří po porážce u Bibracte směli setrvat na území kmene Haeduu, již jim přidělili severozápadní část svého kmenového teritoria v sousedství Biturigu. Tam po nich stopa končí, ale patrně tam sídlili u oppida Gortona (dnešní Saucerre?). Zda to byli Bójové z Čech, nebo Bójové z oblasti jižně od soutoku Dunaje s Moravou, což je pravděpodobnější, nevíme. Caesar (1, 5,4) prostor, kde kdysi sídlili, určil nejasně, jenom východně od Rýna, ale ten, ze kterého přišli, pomerně přesně - do Norika:
"(Helvétiové) sousedy své Rauraky, Tulingy a Latobíky přemluví, aby po jejich příkladu také spálili hrazená sídla
i otevřené vsi a vytáhli spolu s nimi. Přiberou a za spojence přijmou Bóje, kteří kdysi sídlili za Rýnem, přešli do území Norika a právě obléhali Noreiu. "
Tuto zprávu upřesnil až na samém konci 1. století n. l. Tacitus v díle Germania:
"Tedy mezi Herkýnským lesem a řekami Rýnem a Mohanem žili Helvétiové, dále za nimi Bójové, oba dva kmeny galské (keltské). Jméno Boihaemum existuje dodnes a ukazuje na staré dějiny země, i když se obyvatelstvo změnilo." Ani z této pozdejší relace ovšem nelze sídelní území Bójů jednoznacně stanovit.
Ovšem jinou mluvou se zdají hovořit prameny numismatické. Z území Helvétiu v dnešním Švýcarsku je známo vetší množství "bójských" zlatých mincí, např. s mušlovitými ražbami. Možná, že některé z těchto mincí byly v horním Porýní dokonce raženy. Potom bychom mohli zvažovat, zda část Bójů neodešla z "českého prostoru" (střední Evropy) do Švýcarska již před rokem 70 př. n. l.,někdy na zlomu 2./1. století př. n. l. Kdyby totiž v šedesátých letech 1. století př. n. l. přišli, jak ukazují výše připomínané písemné zprávy, jenom z oblasti Bratislavy a okolí, přinesli by si patrně s sebou tamější stříbrné ražby. Snad až budoucí bádání tyto problémy osvětlí.

boiohaemum mapa

Zdroj: J. Waldhauser, Encyklopedie Keltů v Čechách, 2001

Tagy: Keltové, Bójové, Boiohaemum

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo

Spřátelené stránky

Odběr novinek