Keltoi 1994-2014
  • Pravěk

Horoměřice – pravěké kultovní středisko?

Horoměřická lokalita Chotol se nachází na návrší, ze kterého je na všechny strany velmi dobrý rozhled. Jedná se skutečně o jakési někdejší centrální místo v krajině, a to hned z několika pravěkých období. Nalezené rondely, pohřebiště i tajemná obdélníková stavba jakoby tuto akropoli korunovaly.

Má domovská obec Horoměřice je typickou satelitní obcí, do níž se lze z hlavního města docela pohodlně dostat autobusem městské hromadné dopravy. Právě proto, že do Prahy je to z Horoměřic jen kousek, hodně se tam staví... A tam, kde se staví, nesmějí chybět archeologové. Zejména pokud jde o oblast, u níž se dá předem předpokládat, že nálezy budou bohaté. To, co se v Horoměřicích našlo v roce 2003, však docela jistě překonalo i ta nejbujnější očekávání badatelů. Na nevysoké terénní vyvýšenině v lokalitě Chotol, kousek za obcí, odkryli archeologové ze společnosti pro archeologii a památky Archeos mimo jiné i obdélníkové základy pravěké stavby, jejíž účel je prozatím záhadou. Našlo se tu však i ledacos jiného. A některé z těch dalších nálezů jsou pro archeology možná ještě významnější. S využitím publikovaných zpráv vedoucího archeologického výzkumu Jaromíra Beneše Vám přináším to podstatné. Největší publicity se dočkal zvláštní půdorys obdélníkové půdorys stavby neznámého účelu. Zajímavý je nejen tvar, ale i orientace stavby - směrem k východu. Dost podobně vypadají archeologicky nalézané pozůstatky nejstarších kostelů. V tomto případě však o kostel jít nemůže. Objekt je totiž o pěkných pár tisíc let starší než samo křesťanství.
V ploše objektu bylo nalezeno několik cenných prostorových vztahů mezi mladšími a staršími objekty. Ty usnadňují datování nálezu. Stavba byla zcela jasně překryta třemi objekty, které byly pravděpodobně dny zásobních, odpadových nebo podobných jam. Jámy byly zjevně pravěké. Časový posun mezi vznikem jam a půdorysem domnělé svatyně nebyl příliš velký - všechny pocházejí z eneolitu - pozdní doby kamenné. Datovací rozmezí se zúžilo zhruba do let 4000-2500 př. Kr.
Čeká se také na výsledek analýz vzorků půdy, který by měl naznačit účel nejstarší stavby - z etnologických paralel se ví, že při stavbě domů (zvláštních, někdy však i těch obyčejných) se do základů dávaly stavební obětiny. Nemůžeme vyloučit, že i zde, v Horoměřicích, se mohly odehrát rituály, které by mohly být vysvětleny archeobotanickou analýzou.
Co se týče podobných staveb, v 70. letech minulého století byl v nedalekých Tuchoměřicích (vzdušnou čarou asi 5-6 km od Horoměřic) prozkoumán objekt, který je rovněž obdélného půdorysu a eneolitického původu. Půdorysně se však jedná o stavbu nesrovnatelně větší a s menším apsidálním závěrem. Neodpovídá tak docela našemu půdorysu, který je menší, kompaktnější a jehož pravé úhly jsou "učesanější", než u zmíněné stavby z Tuchoměřic-Kněžívky.
Horoměřické vykopávky odkryly také pravěké hroby, obydlí a dokonce neolitické rondely ( kruhové příkopové objekty). Ty jsou v archeologii hitem posledních desetiletí, hlavně díky letecké prospekci. Zjednodušeně se dá říci, že rondely plnily v neolitické společnosti podobnou roli, jako později v křesťanské společnosti kostely. S největší pravděpodobností byly centrem shromažďování, jakýmsi centrálním místem v krajině, ohraničeným posvátným okrskem, do kterého vstupovali jenom někteří lidé za specifickým účelem. Velmi pravděpodobně měly i orientačně-astronomickou funkci. Kolem rondelů už byla publikována celá řada spekulací, až výmyslů. Rondely se ze všeho nejdříve objevily na Moravě, poté jako velká vzácnost i v Čechách, a teď se objevily i v Horoměřicích. A to v neuvěřitelném počtů tří kruhů. Jeden velký o průměru asi 80 metrů a dva menší.
Na Chotole se našla také dvě pohřebiště. Jedno z nich bylo nesmírně vzácné, a to pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou. Jedná o tutéž neolitickou kulturu, jež postavila zmíněné tři rondely. Toto pohřebiště se však nachází vzdušnou čarou asi tak 200-250 metrů od nich. Není ale vyloučeno, že spolu rondely a pohřebiště prostorově souvisí. Celkem se odkrylo 27 žárových neolitických hrobů. Jde teprve o třetí pohřebiště tohoto typu v Čechách vůbec - tedy skutečně o mimořádnou vzácnost. Druhé odkryté pohřebiště je mladší, a to z období kultury únětické. Datováno je přibližně do let 1800 až 1500 př. Kr a tvoří jej typická skupina únětických hrobů - většinou skrčenci, vybavení keramikou. Často bylo v jednom hrobě i několik jedinců, což je v této kultuře téměř pravidlem.
Vzhledem k počtu nálezů a jejich typu je možné, že šlo o jakýsi kultovní areál, a že všechny nálezy spolu nějak souvisejí. Úvahy archeologů jdou tímto směrem - lokalita Chotol se totiž nachází na návrší, tvoří nadčasové centrální místo v krajině. Nálezy z roku 2003 nejsou v Horoměřicích první ani poslední. V katastru této obce se prováděly i jiné výzkumy a mnohé už tu bylo objeveno. Ostatně - není se co divit. Vždyť třeba obec Únětice, podle níž dostala svůj název celá jedna pravěká kultura, leží jen asi tři kilometry severovýchodně odtud. Příznivci českých megalitů znají zase dobře takzvaný horoměřický menhir, nevelký opracovaný kámen, který stojí kousek za obcí, ve směru na Kozí hřbety. Kolem samotného kamene se nikdy nekopalo a tak není jisté, jestli je opravdu pravěký.
Nálezy rondelů, pohřebiště i obdélníkové stavby ve sdělovacích prostředcích poněkud přehlušily informaci o nálezu nejstarším, a to z paleolitického období - to znamená ze starší doby kamenné. Je dokonce možné, že je v tomto místě zachycen i střední paleolit, tedy období, staré nějakou tu stovku tisíc let. Tyto nálezy jsou v současné době vyhodnocovány. Jde ale zajisté jeden z nejpodstatnějších archeologických nálezů této lokality. Druhý význam je vědecký. Kromě keramiky se zde totiž našlo také velké množství zvířecích kostí. Ty jsou nesmírně cenné. Na prstech jedné ruky by se totiž daly spočítat objekty kultury s vypíchanou keramikou, kde mohly být zároveň analyzovány zvířecí kosti, přitom z Horoměřic jich mají archeologové celé bedny. Je to pro ně velké sousto, zejména pro vědce, kteří se zabývají vyhodnocováním zvířecích kostí z archeologických výzkumů a rolí zvířat v pravěké společnosti (archeozologie). Analýza zvířecích kostí ukáže, jaký byl v jednotlivých obdobích staršího neolitu poměr lovených a domácích zvířat. V současné době, deset let poté, se pokouším sehnat výsledný materiál o tomto výzkumu, a zároveň začínám sledovat archeologický výzkum v další lokalitě Horoměřice „Dubová alej“ , kde se již také staví. O výsledku budu informovat.
Agrimonrix 2014

Fotogalerie:

Horoměřice
Horoměřice
Horoměřice
Horoměřice
Horoměřice
Horoměřice
Horoměřice
Horoměřice
Menhir Horoměři...

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo

Spřátelené stránky

Odběr novinek