Keltoi 1994-2014

Pozvánky na akce

pá zář 30
Cantlos
pá zář 30
Líska
po říj 03
Jeřáb
st říj 12
Javor

Kalendář akcí

září 2016
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Muzeum Nové Strašecí

Základní myšlenkou stálé expozice Keltové na Rakovnicku je prezentace evropsky významných archeologických lokalit z doby Keltů na Rakovnicku a především Novostrašecku. Je to oblast, která přilákala Kelty svým neobyčejným surovinovým bohatstvím železné rudy a švartny. Expozice obsahuje náznakové rekonstrukce objektů hutnické dílny, keltského obydlí, dílnu na švartnové výrobky a další exponáty.
Lokace: Nové Strašecí | Okres: Rakovník| Středočeský kraj |
Expozice: Muzeum Datování expozice: Doba železná | Keltové | Pamětní razítko č. 005

Základní myšlenkou stálé expozice realizované v roce 2007 je prezentace evropsky významných archeologických lokalit z doby laténské (mladší doba železná, 400 př. n. l. - 0 n. l.) na Rakovnicku a především Novostrašecku. Je to oblast, která přilákala Kelty v 5. století př. n. l. svým neobyčejným surovinovým bohatstvím železné rudy a švartny.

Při vstupu do první místnosti jsou napravo od dveří prezentovány několika panely pohyby Keltů po Evropě, některé historické události týkající se Keltů zaznamenané antickými autory a úvodní slovo o jejich životě, jak jej dokládá archeologie. To vše je umocněno malbou keltského bojovníka v životní velikosti, jak je nejspíš vnímali antičtí autoři.

 

Vstup do další místnosti je zároveň vchodem do keltské vesnice, jak o její podobě na Novostrašecku vypovídají archeologické výzkumy. Po levé straně je naznačena odpadní jáma s běžným sídlištním odpadem (keramika, kosti, struska, kameny..).

Vpravo se nachází náznakové rekonstrukce několika objektů hutnické dílny, která byla často součástí vesnice. Především je to pražící jáma na rudu bohatou na železo, po jejímž pražení bylo možno rudu roztloukat na menší kusy. Mělká výhňová pec s koženým měchem na rozdmychávání ohně k následnému hutnění byla používána ve 3. st. př. n. l., postupně převážily pece se zahloubenou nístějí a nadzemní šachtou, která je prezentována řezem kresleným na stěně.

Při procesu hutnění vznikala ve velkém množství tzv. struska s obsahem surového železa a odpadů, takže v poslední fázi byla tzv. železná houba vyhřívána v jámě. Novostrašecko se ve 3. - 2. st. př. n. l. vyznačuje velkou koncentrací hutnických dílen a představuje jeden z nejvýznamnějších železářských okrsků v keltské Evropě.

Za dílnou je postavena částečná rekonstrukce keltského obydlí, tzv. polozemnice, s kůlovou konstrukcí vyplétanou proutím a omazanou hlínou a se sedlovou střechou s rákosovými došky. Domy nesloužily pouze k obvyklým domáckým činnostem, jako je příprava jídla, kterou dokumentuje výběr keramických nádob na lavici nebo spaní, k němuž je připraveno slaměné lůžko s kožešinami, ale i jako dílny. Řada činností se odehrávala pod širým nebem, jako např. mletí obilí na kamenných žernovech, které obstarávaly především ženy.

 

Vedle figuríny ženy se nachází zmenšená rekonstrukce keltské hrnčířské pece s výběrem keramických nádob různých tvarů a forem: hrubé hrnce, mísy, ale i jemnější stolní nádobí vyráběné na hrnčířském kruhu a zdobené vhlazováním a později i malováním. Vertikální hrnčířská pec měla dvě topné komory, okrouhlý hliněný rošt a kupolovitou vypalovací komoru, kam se vyskládaly nádoby.

Poslední činnost prováděnou v keltské vesnici na Novostrašecku prezentuje dílna na výrobu švartnových výrobků (kruhové šperky – náramky, nápažníky, prsteny a další drobné předměty) s figurínou jejich výrobce.

Detaily o povrchové těžbě a technologickém procesu zpracování tohoto černého materiálu v lesklé broušené šperky jsou nejen prezentovány ve švartnové dílně, ale také fotograficky a kresebně na několika panelech. Švartnové výrobky se nosily v celé střední Evropě a přírodovědnými analýzami byl materiál k jejich výrobě určen jako švartna z Kounovské sloje.

Při experimentální výrobě švartnových výrobků byly také ověřeny postupy výroby a použití nástrojů k jejich opracování, jako je např. rotační zařízení na principu soustruhu. Z ojedinělých nálezů kostrových hrobů také víme, že švartnové šperky nosily převážně ženy, ale i děti a občas i muži. Některé zajímavé originály nálezů ze švartny, ale i dalších předmětů souvisejících s touto specializovanou výrobou (brousky) jsou vystaveny ve vitríně. K nezajímavějším patří bronzový náramek se švartnovými a jantarovými vložkami z Lenešic u Loun.

 

Tím opouštíme keltskou vesnici, která byla zřejmě jen lehce oplocena a vstupujeme do prostředí sociálně významnějších ohrazených areálů, jako byly dvorce elity nebo shromažďovací a ceremoniální okrsky.

Největší laténský pravoúhlý valový areál v Čechách se nachází ve Mšeckých Žehrovicích (v poloze „Na Libeni“ o rozloze 2 ha). Vstup do areálu naznačuje model hliněného valu a následuje částečná rekonstrukce dřevěné srubové stavby zřejmě příslušníka elity, jak ji dokládají výsledky výzkumů.

Zhmotněná představa druida se zlatým srpem a jmelím odpovídá popisu antických autorů a jeho umístění ve srubu vyjadřuje možnost, že tato veliká stavba sloužila druidovi a jeho rodině.

Předměty v poličce uvnitř stavby pocházející z výzkumů prezentují domácí inventář elity (skleněný prstencový korál, parohová hrací kostka, vidlička....).


Vně domu se nacházel prostor pro otevřené ohniště, v tomto případě bylo ohniště založeno na hliněné desce, která mohla sloužit po vyhřátí např. k pražení.

Vně valového areálu ve Mšeckých Žehrovicích byla nalezena v r. 1943 opuková hlava rozbitá na 4 části. Místo nálezu je vyznačeno na modelu uprostřed místnosti. Místní umělec ji vyrobil ve 3. stol. př. n.l. a dodnes patří k nejkrásnějším keltským plastikám na světě. Zobrazuje nějakou váženou osobu, podle úpravy vlasů v pásu nad vyholeným týlem to byl nejspíše druid. Sádrová replika hlavy je instalována na dřevěném kůlu - tak, jak mohla být původně umístěna. Historie a okolnosti nálezu jsou prezentovány na panelu a v poslední vitríně. Není bez zajímavosti, že obličej druida ve srubu je nápadně podobný opukové hlavě.

Připomínkou kultu utínání lebek poražených nepřátel je replika opukového ceremoniálního sloupu, jak jsou doloženy např. ve Francii.

Poslední panely jsou věnovány metodám, kterými byly lokality zkoumány a lidem, kteří se jejich výzkumem zabývali.





Pamětní razítko č. 005 najdete v pokladně muzea.

Adresa:
U Školy 123
271 01 Nové Strašecí


GPS: 50°9 9.82“N, 13°54 8.841“E

Vedoucí: Barbora Honzíková, Dis.
Tel: 313 57 25 63
www.muzeumtgm.cz

Otevírací doba:
po: zavřeno
út-ne 8.00 - 15.30 hodin

Vstupné: dospělí 20,- Kč ,
děti do 15ti let 10,- Kč, senioři 10,- Kč
rodinná vstupenka 40,- Kč, školy 7,- Kč

První pátek v měsíci je vstup do muzea zdarma

 

Keltoi je členem

exarc-logocas-logo

Spřátelené stránky

Odběr novinek