Někdy to s dětmi zkuste- o jarní nebo podzimní rovnodennosti vezměte syrové vejce a pár minut před přesnou dobou, kdy má nastat rovnodennost, najděte venku rovné místo. Pár momentů před a po okamžiku rovnodennosti se vám podaří postavit vejce na jeho širší konec. Bude samo stát. Děti to milují, dospělí se diví.

Tento malý „trik“ spojuje dva nejznámější aspekty tohoto svátku – ustálení gravitace Země uprostřed mezi dvěma extrémy světla a temnoty (mezí zimním a letním slunovratem), a symbolismus vejce. Vejce je hlavním symbolem Velikonoc, ale jako člověk s katolickou výchovou jsem netušil, proč se vejce o Velkonocích barví, nebo proč mi králíček přinášel sladkosti, či proč se mají o velkonoční neděli vzít do kostela nové šaty. Vždy jsem se tomuto svátku divil. Stejně jako Vánoce, i Velikonoce si přisvojily mnoho starých pohanských symbolů a zvyků.

Velikonoce („Easter“) mají své jméno po Teutonské bohyni jara a svítání Oestre (či Eastre) Moderní pohané se usnesli na tom, že slovo Ostara bude označením jarní rovnodennosti. Protože rovnodennost a Velikonoce jsou velice blízko sebe, řada lidí má svátek Kristova znovuvzkříšení za synonymum oživení rostlinné a živočišné říše- zdá se, že prostě přírodou jako ozvěna zní Kristovo zmrtvýchvstání . Když se ale podíváme na některé velikonoční zvyky pozorněji, zjistíme, že původ svátku je ve skutečnosti pohanský, a že s křesťanským svátkem neměl dříve téměř nic společného.

Například zvyk barvení a darování velikonočních vajec je ryze pohanský- jsou jasným symbolem plodnosti. V USA existuje velikonoční zábava, při které se děti snaží najít co nejvíce poschovávaných vajec. Mnohá z vajec jsou z plastu, a obsahují drobné peníze. Hra má možná spíše trochu smutnější kořeny. Ve staré Evropě byla vejce malována a darována jako přání úspěchu a hojnosti do nového roku. Jak se ale rozšiřovalo křesťanství, a zvyky „staré víry“ byly nežádoucí, začali v některých zemích lidé vejce schovávat a nechávali děti hrát hru na jejich hledání. Pronásledovatelé pohanství pak údajně děti podpláceli nebo jim vyhrožovali, aby prozradily osoby skrývající vejce, a pomohly tak obvinit stoupence „staré víry“. Je možné, že novodobá hra na hledání vajec s mincemi jen odráží tuto neveselou dobu.

Významnou roli hrají také o Velkonocích tradiční potraviny. Chudé rodiny ve staré Evropě mohly v tuto dobu přestat šetřit s uzeným či naloženým masem a šunkou, připravenými na zimu, a mohli si uspořené zásoby dovolit sníst. Zároveň tak mohli oslavit návrat k čerstvému masu a mladým zeleným rostlinám plným vitamínů a minerálů, jejichž doplnění potřebují na jaře všechny živé bytosti.

Moderní pohané mohou dodržovat stejné zvyky tím, že budou jíst čerstvou zeleň a zeleninu, která je teď k dispozici- listy pampelišky, kopřivy, chřest apod. Někteří pohané se také domnívají, že je o rovnodennosti prospěšný a magický také půst. Nejen že čistí organizmus a zbavuje jej toxinů, uložených přes zimu, kdy jsme jedli pro zahřátí těžší jídla, ale také pomáhá vytvořit změněný stav vědomí k provádění magie rovnodennosti. Vyloučením „jedů“ z naší stravy na pár dní (včetně cukru, kofeinu, alkoholu, červených mas, mléčných výrobků, konzervovaných jídel) se zbavíme nadbytečné váhy a prospějeme svým vlasům a pleti a dlouhodobě zlepšíme své zdraví. Příležitostné čištění organizmu pomáhá zlepšit imunitní systém, zvýšit odolnost vůči nemocem, a celkově nám umožní cítit se lépe. Zkuste to! Jen pak přejděte na normální stravu postupně – ne abyste si po několika dnech na ovoci, obilí a bylinkovém čaji dopřávali obžerství v podobě stejků, brambor a čokoládových dortů! Dobrým ukočením je skromná hostina po ukončení svátku. Děti mají o Velikonocích rády sladkosti. Stejně jako o Halloweenu jsou v USA děti o Velikonocích předávkovány cukrem, a nikdo přitom neví, jak tento zvyk vznikl, a proč košíček se sladkostmi přináší právě zajíček?

Chceme-li o Velikonocích dodržovat tradice keltských zemí, můžeme o sváteční noci venku nechat trochu jídla a pití pro víly. Je totiž možné, že neobdarované víly mohou provádět za trest zlomyslnosti v našem životě. Různé svátky pak určují různé druhy oblíbených vílích pochutin. O Imbolcu (1.-2. února) např. darujeme mléčné výrobky, jako sýry, máslo nebo čerstvou smetanu. O Lughnasadu (1. srpna) pak čerstvé zrní nebo chléb. O Samhainu jsou zase tradiční ořechy a jablka.A Ostara znamená dar v podobě něčeho sladkého (med, medovinu, nebo sladkosti) – není tohle stopa, která vede k dětským velikonočním košíčkům? Nebo možná sladké dárky představují symbol sladkého nektaru, který se začíná tvořit v rašících jarních květinách?

Dáme-li čokoládě či jiné sladkosti tvar králíka nebo kuřete, přiznáváme jim sílu symbolu. Tím, že je sníme, přebíráme na sebe jejich vlastnosti, a zvyšujeme svou plodnost, růst a vitalitu. Každý ví, že králíci se skutečně rychle rozmnožují. Stejně tak kuřata, krátce po vylíhnutí se z nich stávají žlutá milá stvoření. Symbol a jarní uctívání králíka také může pocházet od bohyně Eastre jako jí zasvěceného zvířete, stejně jako zasvěceným zvířetem Epony je kůň a zasvěceným ptákem Morrigan je vrána. Jako bohyně jara je královnou říše početí a zrození mláďat jak zvířecích, tak lidských; říši rostlin je pak vládkyní opylení, květu a zrání ovoce. Pohlavní aktivita je klíčem veškerého života – a oslava této aktivity je oslavou našeho nejpřímějšího spojení s přírodou.

O Beltainu (31. dubna – 1. května) pohané oslavují pohlavní spojení Boha a Bohyně uprostřed květin a plodů, které začaly pokrývat zemi. Předtím ale, v době Ostary, vítáme probuzení bohyně jara z jejího dlouhého zimního spánku. Míza začíná proudit, stromy raší, hlína měkne, led taje, všude se probouzejí vůně a barvy jara. To probouzí a omlazuje i naši vlastní životní sílu.

Vždycky jsem věděl, že barvy jara souvisejí i s tradicí velikonočního nošení nových šatů v pastelových barvách. Nošením těchto barev odpovídáme kvetoucím rostlinám, krokusům, fialkám, sněženkám. Nové šaty nám umožňují cítit, že jaksi obnovujeme svou osobu. Kolik z nás pociťuje úlevu, když zima skončí! Spolu s výše uvedeným půstem je nyní čas i pro nové začátky v našich životech – nová zaměstnání, známosti, významné události, změna životního stylu. Ale protože rovnodennost je tak magickým časem, a často spadá do období, kdy Merkur je retrográdní, může mít začátek nových dobrodružství svá úskalí, pokud nejsme dostatečně opatrní. Dobrým způsobem k odvrácení katastrofy je provedení raději jen drobných osobních rituálů a aktivit – zvolit nový účes, nový styl oblékání nebo make-upu, začít s novým programem cvičení, provést starý dobrý jarní úklid, dát se do nového studia. Všechno to jsou relativně bezpečné způsoby, jak začít nanovo, a přitom neriskovat zrádnost a nevypočitatelnost retrográdního Merkuru.

Nastala vhodná doba na magii, nejen proto, že jsou zemské energie v rovnováze, ale také kvůli tomu, že naše vlastní bytosti znějí ozvěnou zemských změn. Jsme doslova znovuzrozeni a probouzíme se ze zimního spánku, jsme připraveni zúčastnit se všech zemských požitků, přijmout nové výzvy, před které nás denně staví měnící se svět. A ve svých oslavách si uvědomujeme, že Jaro není jen ročním obdobím, ale také stavem mysli...

Z http://www.witchvox.com/holidays/ostara/ostarahistory.html („Hlas čarodějnice“) volně přeložil Agrimonrix