Mladší doba kamenná - z řečtiny neos=nový, mladý; lithos=kámen - období nástupu zemědělské civilizace.

Počátky zemědělství a zásadně měnící se dosavadní lovecko-sběračský způsob života a obživy. Je to především díky "zdomácnění" - domestikaci některých rostliných a živočišných druhů. Celé podnebí se v této době oteplilo.
Nejstarší stadium neolitu - protoneolit - předkeramický neolit se v Evropě objevuje pouze na Balkáně. Na území Česka pronikal zemědělský způsob života, založený na rolnictví a chovu domácích zvířat, ze středního Podunají patrně přímou expanzí.
První zemědělci s lineární a pak s vypíchanou keramikou patřily k podunajskému kulturnímu okruhu, který byl dříve označován jako tzv. "páskový" podle převládajícího způsobu uspořádání výzdoby keramiky. Nositelé nové, zemědělské civilizace s sebou přinesli řadu technických novinek. Byla to zejména výroba nádob z hlíny, vypalovaných zprvu na otevřeném ohništi a v mladším neolitu zřejmě už i v hrnčířské peci, výroba pracovních nástrojů štípáním (tesařských nástrojů), řezáním a broušením hornin (kamenná broušená industrie), stavba obydlí za pomoci tesařských nástrojů (tzv. dlouhý dům) a další.
Nálezy svědčí o tom, že obyvatelstvo bylo závislé na pěstování obilovin - především pšenice a luštěnin. Domácí zvířata, především skot, nebyla zpočátku příliš četná a lov byl velmi nepatrný.
Půda byla obdělávána žářením - vypalováním lesů, které krátkodobě zúrodňovalo půdu. Jako nástroje se používaly dřevěné či parohové motyky. Obilné zrno se oddělovalo od plev pravděpodobně sušením (pražením) v pecích a ukládalo se v sýpkách nebo v obilných jámách, které se také vypalovaly. Obilí se drtilo na kamenných drtidlech.
Osídlení bylo poměrně husté a stabilnější, což umožnila zemědělská obživa a pevný obytný dům.
Obytné stavby mají konstrukci z kmenů stromů, opracovaných sekerami, klínami, apod. Jsou stavěny především tzv. dlouhé domy se sloupovou konstrukcí a hřebenovou - sedlovou střechou. Běžnou osadu tvořilo cca 3-5 takovýchto staveb. Z toho se odráží struktura neolitické společnosti, která neznala párovou rodinu a vytvářela nejspíše větší rodové pospolitosti, kde vůdčí roli měl muž.

Zdroj: Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.: Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Kniha doplňuje řadu encyklopedií věnovaných naší nejstarší minulosti. Tento svazek pak zahrnuje období od nejstaršího paleolitu přes eneolit, neolit, dobu bronzovou až ke starší době železné. Hesla zachycují lokality, jednotlivé kultury, typické artefakty a podobně. Velký formát, bohatě ilustrováno (mapky, rekonstrukce a celostránkové tabule). 428 stran, formát 26,5x20,5