3.06.4 Libochovice - metalurgická dílna

Libochovice - destrukce pyrotechnologického zařízení se spolu s množstvím fragmentů tyglíků
3. Řemesla a činnosti Keltů
Libochovice - destrukce pyrotechnologického zařízení se spolu s množstvím fragmentů tyglíků
Dílny, kde se zpracovával bronz byly nalezeny např.:
K nejčastějším úpravám povrchu, které se používaly nejen v pravěku patří plátování, tausie, granulace, filigrán, niello a další.
Filigrán je technika výroby šperků z jemných drátků nebo výzdoba pomocí jemných drátků natavováním na podklad.
Pseudofiligrán je způsob výzdoby, kdy výzdoba, reliéf je proveden odlitím do formy. To bylo provedeno zpracováním detailní formy z vosku. Ta byla poté obalena hlínou, vypálena a potom odlit bronz. Původ nalezených výrobků budeme spíše hledat v Karpatské kotlině nebo ve Středomoří.
Šarnýr je technika spojení dvou částí např. šperku - masivní náramek, puklicový nánožník, apod.
Šroubovité tvarování (zkroucení) kovové tyčinky při výrobě šperků.
V mladší době železné (době laténské) bylo jedno z nejdůležitějších specializovaných řemesel hutnění železa. Železné artefakty sloužily k obvyklému použití celou tehdejší společností. Železné zbraně a nástroje byly v této době běžně dostupnou komoditou. Železné byly i některé ozdoby jako například spony či zápony na opasky.
V mladší době železné (době laténské) bylo jedno z nejdůležitějších specializovaných řemesel hutnění železa. Železné artefakty sloužily k obvyklému použití celou tehdejší společností. Železné zbraně a nástroje byly v této době běžně dostupnou komoditou.
Povrchová těžba železné rudy se v Česku předpokládá v blízkosti nalezených zařízení pro hutnění železa.
Natěžená ruda procházela ještě úpravami různého druhu.
Keltové žijící v mladší době laténské dokázali vyrobit jak železo tak i ocel tzv. přímou výrobou železa, při které nedochází k roztavení samotného železa. Bod tání železa je 1535 stupňů Celsia a hliněné pece se zahloubenou nístějí nevydržely vyšší teplotu než 1400 stupňů Celsia, tedy pec se roztaví dříve než samotné železo.
Mezi pomůcky patřily:
Mezi kovářské nářadí patří:
V České republice bylo objeveno několik komplexů, které můžeme vyložit jako hutnické pracoviště, kde se produkovalo velké množství surového železa.
Při zjišťovacím výzkumu v roce 1969 byl prozkoumán rozsáhlý komplex obsahující 18 redukčních pecí, 1 vyhřívačku, polozemnici-kovárnu a místa pro uskladnění potřebného materiálu.
Při průzkumu v roce 1935 byly prozkoumány tři zahloubené stavby. V jedné z nich byla nalezena malá železářská pícka – ve výběžku chaty před zastřešenou částí byla vypálená nálevkovitá jamka se struskou.
Kovárna byla založena v lehce sníženém terénu po sesedlých komorách z dřívější zástavby při hlavní cestě dvorce. Zjevně to bylo kvůli dovozu paliva a surovin.
V rámci systematického výzkumu keltského oppida v Hradišti u Českých Lhotic (okr. Chrudim) ve Východních Čechách byla v roce 1975 zkoumána část jeho sídlištního areálu. Výsledky geologického průzkumu, prováděného ručním vrtákem v západní části oppida na pozemku ppč. 1045/1, kde byly povrchovým sběrem získány pravěké a středověké střepy a zlomky železné strusky, doložily existencí kulturních vrstev. Byla tam proto na malé terase, severně od silnice protínající oppidum a spojující osadu Hradiště s Křižanovicemi, položena sonda č. V. se zajímavými výsledky z doby- laténského a mladohradištního osídlení.
Keltové byli zruční řemeslníci - jaké k tomu používali nástroje a nářadí?
Líbí se vám naše činnost? Děkujeme za každou Vaši podporu. Podívejte se na informace pro sponzory a dárce, jsou zde. Pro dobrovolníky jsou info zde, děkujeme. Seznam dárců. Budete-li chtít přispět, můžete tak učinit na uvedená čísla účtů, děkujeme.